Cesta k sobě

„Jít svou vlastní cestou . . .“

Přijetí a uzdravení

Vztahy a psychologie

Klid a harmonie

Osobní rozvoj

Duchovní cesta

Vztahy a zdraví

Příběhy s poselstvím

Duchovní učitelé

Cesta srdce a laskavosti

Hledání smyslu a pravdy

Duchovní směry

Vztahy a zdraví

Očima duchovních mistrů

Aby mohl být člověk šťastný, musí nejdříve odložit ochranné slupky své osobnosti a zjistit, kdo se pod nimi skutečně ukrývá. Je tam schované naše vnitřní dítě – všechny emoce a vzorce chování, které jsme si vytvořili v dětství. A právě toto vnitřní dítě ovlivňuje naše prožívání i chování v dospělosti.

Pokud je tvé vnitřní dítě v pořádku, jsi svá, autentická, sebevědomá a zralá bytost ❤️.

Pokud ale v pořádku není (skrývá se za strachem, úzkostí, agresí, nízkým nebo naopak přehnaným sebevědomím), pak je potřeba ho nejdříve znovu

Knihy, co ti napoví 🌸

Moudrost lesa

Peter Wohlleben

Popisek dodám později, teď ladím písmo a vzhled, aby to bylo ok.

Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou

Peter Wohlleben

Popisek dodám později, teď ladím písmo a vzhled, aby to bylo ok.

Další skvělé knihy k tématu

Nic tě nezaujalo?

Příběhy s poselstvím

Dětské trauma nevzniká samotnou událostí, která se nám stala. Ale tím, jestli jsme ji zvládli a nebo nezvládli zpracovat. Jak situaci prožijeme, rozhoduje naše osobnost a prostředí. Citlivější dítě (s vnímavější nervovou soustavu) může reagovat silněji. Pokud máme kolem sebe láskyplné, harmonické prostředí, dítě se většinou zvládne s nečekanou situací lépe vyrovnat.

Častým spouštěčem traumatu bývá dlouhodobé negativní prostředí, jako je emoční chlad rodičů, křik, agrese, pocit nepřijetí či samoty. Dítě se necítí v bezpečí a nese si tuto zkušenost dál do života.

A jak tedy trauma vznikne? Dítě, které nemá kam utéct a je pro něj situace příliš náročná, se jednoduše odpojí samo od sebe. V hlavě si vytvoří svůj vlastní krásný svět, kde je sám pro sebe hrdinou a kde nevnímá okolní bolest. Do tohoto světa se uchýlí pokaždé, když nezvládá tlak okolí a necítí se bezpečně.

Pokud se to stává často, jeho emoční vývoj se v dané oblasti zastaví. Reaguje pak i v dospělosti podobně, jako malé dítě v době, kdy trauma vzniklo. A právě toto může být základ pro vznik různých poruch osobnosti.